Postřehy z Argentiny :-): Puerto Madryn

Jelikož se mi tady čast dost krátí a za týden už jedu zase domů, vydala jsem se na další výlet - tentokrát směrem na jih do Patagonie :-)

Letenky tu jsou celkem drahé a ještě mají jiné ceny pro cizince a místní, tak jsem jela nočním autobusem a ušetřila jsem tím jednu noc v hostelu. Cesta do Puerto Madryn trvá 9-10 hodin (asi 700 km) a když soused za vámi nechrápe tak, že vzbudí půlku autobusu kolem, dá se v busu i spát! :-)

Vymysleli jsme to s Carolinou tak, že v sobotu ráno přijedu (7:00), cestovka mě naloží v hostelu (mezi 8 a půl 9) a pojedu na tučňáky, pak mě zase vyloží na hostelu. V neděli ráno mě zase naloží, pojedu na velryby a kolem ostrova a pak mě zase vyloží v hostelu. V pondělí se procournu městem, nakoupím nějaký ten suvenýr a po o pojedu příjemných 10 hodin zpátky, abych se mohla dochruptou v posteli.

No, když jsme přijeli na autobusák, zjistili jsme, že můj autobus má asi hodinu zpoždění. Tak jsme volali do agentury, že nevím, jestli to úplně stihnu a vzali si na mě telefon a že když mě nenajdou v hostelu, zavolají kde jsem a vyzvednou mě na autobusáku. Do PM jsme dojeli lehce po 8 a protože jsem nikde čekající minibusek neviděla a nikdo nevolal, vzala jsem si taxíka na hostel (asi 5 min jízdy). Dojela jsem na hostel a uvítal mě Gaston, a jestli si dám čaj, vodu nebo kafe než uděláme check-in. Říkala jsem, že nevím, protože mě tam měli vyzvednout. A tak jsem zjistila, že cestovka mě hledala, ale nenašla, tak prostě odjeli - pár minut před tím, než jsem přijela já. Ale stále nikdo nevolal! Mohla jsem je ndoufat, že jeli na ten autobusák a né na tučňáky beze mě! Tak jsem chvíli byla jak opařená a nakonec jsem volala do kanclu té cestovky, že mě tam zapomněli, ale pán na telefonu nemluvil anglicky, tak jsem předala telefon a Gaston jim cosi řekl a vrátili se pro mě, než jsem si vypila kafe, který jsem pak na cestu dostala do kelímku! :-)

Punta Tombo - tučňáci

Po úspěšné nakládce jsme vyrazili směr Trelew a Punta Tombo - asi 170 km od Puerto Madryn. Další asi 2 hodinky jízdy pustinou - není to moc kochací kraj :-)

Punta Tombo je rezervace, která je součástí UNESCA, kde žije největší populace tučňáků magellanských. Jsou vysocí 60-70 cm a váží 3,5-5 kg. Loví hlavně ryby a další mořskou havěť. Koncem září se vrací na hnízdiště - nejdřív chlapíci, aby připravili noru (novou nebo uklidili starou) a pak i samice. Po spáření snáší většinou 2 vejce a pak se na nich střídají asi měsíc a půl (jeden loví a drhý zahřívá a hlídá). Mladí se líhnou v druhé půlce listopadu. Krmí je dospělí, kteří loví v moři - ke kterému musejí dojít půl kilometru i víc pěšo! Odplouvají zhruba koncem dubna po přepeření. Loví je lachtani a takový přerostlí hnědý racci, který krouží všude kolem :-)

Po tom, co zaplatíte vstup (pro cizince a místní zase různá cena), můžete se tam projít a okukovat tučňáky. Pokud ale jdou k moři, musíte jim dát na cestičce přednost! :-)

Byla jsem překvapená, protože mám tučňáky spojený se zimou a sněhem, ale tihle žijou pod keříkama, ve vedru a na písku. A z lidí si nic nedělají, jdou kam potřebují, postávají nebo polehávbají na dřevěných chodnících a občas se rozhodnou změnit směr, když je lidí na jendom místě moc. A jsou celkem rychlí i na zemi vzhledem k tomu jak mají krátký nožičky :-D

Vejce v levém rohu :-)

Ty černé chlupaté koule se zobáčky jsou malí Pinguové :-)

Došli jsme až na takovou vyhlídku u pláže...vše v dáli, co je černobílý flek, je pravděpodobně tučňák :-)

Peninsula Valdés - velryby

V neděli v půl 8 ráno mě stejný minibusek naložil a dozvěděla jsem se, že budu jediný anglicky mluvící turista v této skupině - paní průvodkyně si mě posadila hned za sebe, aby nemusela křičet přes celý bus. :-)

Península Valdés je poloostrov na východním pobřeží Patagonie v provincii Chubut (provincie se tu jmenují podle řek). Je také součástí UNESCA a má necelých 4000 km². Z Puerto Madryn jsme jeli nejdřív do jediného městečka poloostrova Puerto Pyrámidés na velryby (cca hodinka jízdy) a potom okružní jízdu kolem ostrova se zastávkou na vyhlídce, kde se dají vidět rypouši sloní a lachtani vyvalení na pláži a v březnu a dubnu taky kosatky. Cestou po ostrově jsme zahlídli lamy, nandů (pták) a mary (hlodavci). Na lišky, skunky a pásovce byl náš minibus moc hlučný. Jeli jsme kolem 2 solných jezer, který jsou pod úrovní moře (menší něco přes 40 m a větší ještě víc, možná kolem 100m), kde se původně těžila sůl, než se z toho stala chráněná oblast. Nakonec jsme se zastavili v centru pro návštěvníky, kde je menší museum.

Puerto Pyramides - velryby, 2 - vyhlídka a 3 - pláž s rypouši a lachtany.

V Puerto Pyrámidés nám rozdali boarding pasy na loď a oblíkli nás do slušivých oranžových vestiček. Nastoupili jsme na loď na pláži a pak nás traktor odvezl na moře a taková železná konstrukce nás pošupla na vodu, kde už mohla loď jet sama. Celá plavba trvala asi hodinku a půl.


Takhle blízko a tolik z vody jsme ji neviděli! :-) http://argentinavision.com/en/peninsula-valdes-southern-circuit/

Samozdřejmě záleží na období, ve kterým se za velrybama vydáte. Když mají období páření, je jich hodně, skáčou a vystrkují ocasy a tak. My jsme tu byli v období, kdy se krmí (filtrují si havěť z vody) aby se vytučnili než odplují k Antakrtidě, Africe nebo Kanadě. Viděli jsme hlavně mamči s mladýma, který plujou vždycky spolu. Zahlídli jsme jich několik, ale jsou od sebe roztroušený alespoň 100 m.

Na tuhle jsem pyšná, protože celý ocas ukázala jen jednou! :-D

Nakonec jsme zůstali kolem jedné mamči s mimčem, které se rodí zhruba s pěti tunama čisté váhy. Že by nějak pospíchali, to se říct nedá. Světlé mládě se pořád tak povalo kolem mamči, občas vystrčilo ocas, jednou dokonce i celý, ale jinak střídavě vystrkovali hlavu a občas vyfukovali vodu, ale žádná velká akce :-)

Ale byl krásný den a panorámata a tak...tak mi ani nevadilo, že přes některý lidi není moc vidět na velryby :-D

Potom jsme pokračoval po ostrově, bylo to obdobně kochací jako předtím, ale potkávali jsme cestou lamy, roztroušené ovce, pár nandů a mary.

http://www.fotonatura.org/galerias/fotos/135150/

http://turismo-argentina.net/peninsula-valdes-un-paraiso-de-la-fauna-marina/

http://www.bugbog.com/gallery/argentina_pictures/11-Valdes-Peninsula.html

První zastávka byla na vyhlídkovém místě - takový záliv, kde se povalovali nějací rypouši a lachtani (já je na tu dálku nepoznám a měla jsem dojem, že jsem žádného dospělého s rypákem nezahlídla). V březnu a dubnu se tam dají častěji zahlídnout i kosatky, protože žerou mladý lachtany a rypouše. Kosatky jsou největší delfíni a umí vylízt na pláž (kvůli jídlu...) a pak se vrátit zas zpátky. Takže možná Willi nebyl zas takovej chudák :-)

Delfín - Kosatka - Velryba

Další zastávkou byl komplex kolem majáku Punta Delgada.Místní hospůdka nabízí občerstvení za ceny vyšší než turistické. Nakonec se ukázalo, že moji spolucestující z Brazílie hovoří i anglicky a už rok pracují v Buenos Aires, takže oběd nakonec nebyl úplně tichý, což bylo fajn. Na tomto místě se dalo sejít blíž k pláži, na které taky byly rypouši a lachtani. Byl pěkný výhled a nakonec nás dohnala bouřka a lehce sprchlo cestou zpátky.Protože můj foťák nezvládá velkou vzdálenost, některé foto jsem si vypůjčila z promo materiálů cestovky :-D

http://argentinavision.com/en/peninsula-valdes-southern-circuit/#

Maják s bouřkou v pozadí!

Poslední zastávkou bylo turistické centrum a muzeum s rozhlednou a pak už jsme jeli zpátky. Večer jsem s dalšíma lidma z hostelu vyrazila na večeři do mexické restaurace (což tady není moc běžné, drží si tradiční kuchyni jak v Portu). Ochutnat tequilu se jim nechtělo, tak jsme šli spát :-)

http://argentinavision.com/en/peninsula-valdes-southern-circuit/#

V pondělí dopoledne jsem se prošla po městě a koupila nějaké ty pohledy a suvenýry (konečně!) a na cestu si koupila čerstvé špagety s "americana" srajdou, který jsem si dala u pláže s kochacím výhledem :-)