Všude potkáte psy, kteří nikde nebydlí a lidi je krmí a hladí jako by to byli největší krasavci. Dokonce máme i pár univerzitních psů. A je třeba koukat kam šlapete...
Podél ulic jsou stromy a keříky, který nikdo moc nezastřihuje. Nemyslím si, že jsem extra vysoká, ale když i já se musím shýbat :-D
Při pozdravu si s vámi nikdo rukou nepotřese, pokud nepředpokládají evropské zvyky. Většinou "Ahoj, jak se vede?" a pusa - jedna a na pravou tvář :-)
Siesta - vyjma supermarketů, které jsou otevřené celý den i o víkendu, menší obchůdky (zelenina, ovoce, kiosko = něco jako večerka, dají se tam sehnat základní věci) většinou dodržují siestu - po o zavřou a otvírají kolem páté a později.
Igelitky na všechno - v supermarketu vám nákup napípají a hned napakují do igelitových tašek. A né do jedné, ale alespoň do 5!
Vracení peněz - s vracením peněz je to tu občas zvláštní v tom, že pokud nemáte drobné vy a nebo kasa, tak vám prostě vrátí plus mínus. Jen by mě zajímalo, jak potom počítají kasu na konci dne? :-)
Jinak měna je tu peso, bankovky mají 2, 5, 10, 20, 50 a 100 (vyšší jsem neviděla) a pak mince 2 a 1 peso a drobný "centavos" 5, 10, 25 a 50 (1 peso = 100 centavos). A symbol je $, Arg$ nebo ARS (s dolary pro začátek trochu matoucí, ale protože tady si díky krizi dolary nekoupíte, tak je to jasný).
Blue dollar - protože tady je problém sehnat dolary i další valuty, existuje dvojí kurs: oficiální v bankách, kde je 1 USD asi 8 ARS, a potom černý trh (který označují modrý), kde je blue dollar kolem 14 ARS, což je skoro 2x tolik. Pokud lidi chtějí nějaké peníze ušetřit, kvůli inflaci nemá cenu mít pesa, proto je možný měnit "na modro" dolary :-)
Odpadková bidýlka místo popelnic (ne vždy fungují). Klasickou popelnici jsem ještě na ulici nepotkala.
Pomalované zdi a baráky - některý místa jsou dost betonový, tak to vyřešili takhle :-)
Pokud chcete jet někam autobusem, je třeba si jízdenku předem zarezervovat a koupit - po internetu nebo ve speciálních obchůdkách/kanclíkách. Jen se občas stane, že systém nefunguje...
Jo a ještě v autobusech mají několik tipů sedadel - klasický sedadlo, "polopostel" (takový měkký širší křesílko co se dá sklopit s opěrkou na nohy) a pak "postel" (i s polštářkem a dekou). Liší se cenou, ale na delší cestování, který je tu dost běžný (např. Bahía Blanca-Buenos Aires autobusem cca 10 hodin), se to vyplatí. Naproti tomu cestovat vlakem nikdo moc nedoporučuje, protože vlaky jsou v dost hrozným stavu a né všude jezdí (udržovat 2000km do Patagonie se nikomu nechce), ale zase je to nejlevnější možnost transportu :-)
Co je tady extrémně nebezpečné je přecházení ulic - přechod potkáte občas, ale nikdo si na to moc nehraje. A semafory pro chodce jsem viděla jedny :-)
Semafory jsou na druhé straně ulice, ne jako v Čechách, že stojíme pod nima. No, řídit tady určitě nebudu...i když někteří nemají problém po 2 deci sednout za volant, protože to tu nikdo neřeší, i když policie pilně krouží celý den i noc kolem města...
Ulice tady jsou trochu jako čtvercová síť a na každé křižovatce najdete "rozcestník" s popiskem která ulice je která a jaká čísla popisná jsou k další křižovatce. Pro první dny tady je to celkem fajn. Nebo když něco hledáte, je to jednodušší - alespoň pro mě, protože já se na cestu nezeptám ;-)
 |
| 1 - casitas (tam bydlím), 2 - univerzita, 3 - park, 4 - obchoďáček |
Nevím, zda se to dá považovat za jiný, alep řekvapilo mě, kolik takových "náklaďáčků" tady potkávám :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat