Něco na zub? :-)

Tak jsem si otevřela láhev červeného (Malbec 2013) a pustila se do dalšího psaní…

Maso

Asi první, co se každému vybaví, když se řekne Argentina je steak! :-)

Jelikož krávu moc neocením, ještě jsem neměla odvahu si ho dát…ale třeba to doženu, když za pár dní balím a letím z5! Když se tady řekne maso, obecně se myslí kráva (carne) – ty jsou hlavně na pampách, kde je široko daleko jenom tráva, tráva a tráva…pokud je jiné maso, je specifikováno. Hodně jedí kuřecí, chrochtavé jsem asi ještě nepotkala. Stejně tak ryby a mořské plody tu nejsou moc populární, i když je půlka země u pobřeží, ale dají se sehnat. A u jezer a řek se dají sehnat ryby sladkovodní – dorado, patú, hrubí. V Patagonii naopak jedí ovečky – mají různé druhy, jedny na vlnu, jedny na maso, další na mlíko (a sýry). Provincie Mendoza a San Juan jedí kůzlata (chivito).

Průměrná konzumace hovězího je 58 kilo masa na člověka za rok (zdroj: Lonely Planet 2014).

Steak house se jmenuje parrilla a na výběr je několik možností steaků (řekla bych, že tady porcují maso trochu jinak, nebo je to jen moje kraví neznalost):

Bife de chorizo (svíčková, tlustý a šťavnatý)

Bife de costilla (“T bone“ nebo porterhouse steak, nevím jak to přeložit správně)

Bife de lomo (panenka)

Cuadril (rump steak)

Ojo de bife (rib eye)

Tira de asado (žebírka, tenké křupavé stripsy)

Vacío (flank steak, prorostlé maso)

carné - hovězí
(http://www.taringa.net/posts/info/14302857/Cortes-de-carnes-Argentina.html)

Hodně populární je tady assado, což je grilovačka trochu jinak, než ji známe my – mají na to takový betonový přihrádky a sedátka kolem. Rozdělávat oheň v grilu (topí klasicky polínkama, žádné uhlí nebo briketky či lávový kámen) se nezačíná dřív než kolem desáté a jíst můžete kolem půlnoci i déle - je to takový „social event“ :-)

Carhúe - místa pro assado na okraji města :-)

Ještě mají spoustu takových klobásek, hovězí nebo vepřové, který se jmenují chorizo.

Většina šunky je tady kuřecí, ale polská sousedka na šla i jednu chrochtací a měla z toho vážně radost! Pak ještě mají jamon crudo a to je podobný španělský šunce, jen nevím jak se tam jmenuje :-D

Milanesa = řízek a Milanesa napolitana = řízek pomazaný kečupem, plátek šunky a plátek sýra na vrchu, lehce rozteklý na teplém řízku, na vrchu kolečko rajčete posypané bazalkou.

Pizza & pasta

Díky tomu, že sem během 19. století připlulo (a asi i uteklo) dost Italů, těstoviny a pizza jsou tady hodně populární. Dokonce i existují krámky, kde dělají čerstvé (domácí) těstoviny, které si buď můžete odnést domů a uvařit podle své chuti nebo si je koupit do krabičky – vyberete si typ těstoviny (špagety, penne, ravioly, sorrentinos, tallerines…) a omáčky k nim (tuco = rajčata, salsa blanca = bešamel, estofado = dušené mleté hovězí) a máte to bez práce! :-)

špagetky v Puerto Madryn :-)

Ovoce a zelenina

Mají tady toho spoustu, ne všechno roste v Argentině – pomeranče, mandarinky, jablka, hrušky, banány, výborný ananasy! Ze zeleniny hodně jedí pumpkiny a různý takový dýně a cukety, lilky, brokolici. Co je tu drahý tak jsou vlašáky a houby, ale to mi zas až tak nevadí…

A na pizze jsem chutnala "hearts of palm" - konzistencí mi to připomínalo ananas, ale chuť mi nijak výrazná nepřišla.

Empanadas

Přirovnala bych to k pirožkům, takové kapsičky z těsta, ale větší. Pečou se nebo smaží a mají různé náplně – šunka, sýr, zelenina, mleté maso, kuřecí…

Sandwiches de miga

Sendviče z velice tenkého toustového  chleba – nemá kůrku a je silný cca půlcentimetr. Většinou má 3 vrstvy chlebíku a šunku a sýr (chleba – šunka – chleba – sýr – šunka), ale může mít i víc vrstev nebo jiné náplně. Populární jako sváča nebo i k obědu.

Tartas
Málem bych zapomněla na slanou verzi koláčů. Je to podobný jako náš slaný štrůdl, jen upečneé jako "apple pie" :-) náplň dle chuti - zelenina, maso, šunka, sýr, niva...

Sladké zobnutí

Základem je dulce de leche – představte si krémový karamel, jako když se udělá karamel ze Salka. Móóóc dobrý, mažou si to místo nugety na chleba…já jsem si jedno pořídila proti trudomyslnosti a mám ho se lžičkou na stole pro okamžité použití! :-D

Medialunas – takové jako croissanty (“půlměsíce“), jen z trochu jiného těsta. Sladká i slaná varianta.

Alfajores – kulatý sendvič ze 2 sušenek, uprostřed většinou dulce de leche. Může být jenom tak nebo obalené v kokosu nebo hnědé/bílé čokoládě.

Lemon pie – ochutnala jsem výborný u nás v bufítku, mám recept, zkusíme a uvidíme :-)

Cup cake – v podstatě to jsou takový muffínci, jen různá těsta a různé polevy navrchu.

Flan - taková skoro pudinková konzistence, jen jemnější. Vyrábí se z vajec, mlíka a cukru a vanilkové esence. Na vrch se často dává dulce de leche nebo jen zkaramelizovaný cukr.

Čokoláda – někde mají lokální výrobu. Já jsem si v obchodě našla „Cofler“ s oříškama, který se můžu užrat.

Bon bon – typická příchuť bonbonů, přivezu (snad) na ochutnání.

Helado = zmrzlina. Heladerías = zmrzlinárny. V tomhle se tady Italové taky nezapřou – jsou to takové klimatizované obchůdky, kde si vyberete velikost porce a potom si vyberete jaké příchutě - většinou mají na výběr 20+!!! Je to trochu umění - když si dáte do kornoutu, spodní naplácnou do kornoutku a vrchní udělají jako takový sloup nahoru a zapíchnou lžičku. Já mám vždycky strach, že si to na sebe vykydnu. Né jako v Čechách, že se ztrácí 2 kopečky v kornoutku… A taky mají naskáče a zmrzlinové dorty – takový kochací krámek. :-D

Pitivo

Kafe tady dostanete v různých verzíc h podobně jako steaky: café con leche (s mlíkem půl na půl), café chico (preso), cortado (preso s trochou mléka) nebo lagrima (mléko s trochou kávy).

Populární tady je čerstvý džus z pomerančů (jugo de narancha exprimido) a nebo ovocné i mléčné šejky. A pak mají gaseosas – nealko, hodně neperlivých ochucených vod.

Víno: Mendosa - robustní červený malbec, San Juan – červený syrah, Cafayate – suché bílé torrontés.

Pivo – národní značka je Quilmes, různé druhy, poměr cena výkon dobrá. V obchodech mají hlavně litrové lahve, menší nebo plech vychází celkem draho a není to moc běžný. Ještě jsem ochutnala Artesana – moc dobrý a má krásněj obal :-D a pak ještě Patagonia, která dělá i druh “Bohemian pilsener“.

Fernet Branca – "vyjímečně hořký, vyjímečně dobrý". Je tu velice populární, mixují s kolou, druhý den zaručuje těžkou hlavu - nemám z vlastní zkušenosti, ale potvrzeno nezávislým průzkumem mezi studenty :-D Na mě je moc hořký i s kolou („drsoně“ máme i v Čechách). Původně je prý Fernet italský, nepřekvapilo by mě to.

Maté

Čaj nečaj, který má 2 varianty: sypaný yerba maté a klasicky v čajových sáčcích maté cocido. Yerba maté jsou nasekané lístky (a někdy i stonky) cesmíny paraguayské (Ilex paraguariensis). Populární v Argentině, Uruguaii a Brazílii.

Pití maté je skoro rituál (další social event) – jeden člověk (cebador), který servíruje ostatním do klasického hrníčku (kalabasa) s takovým kovovým brčkem se sítkem s dírkami na konci (bombilla). Maté se připravuje tak, že se naplní kalabasa asi do ¾ hrnečku, sklepe se na bok a dá se bombilla. Zalije se opatrně trochou vody (napoprvé může být i studená), aby se suchá drť nasákla a nabobtnala. Potom se po bombille dolívá horká voda (teplota by měla být kolem 80°C) tak, aby se zalilo maté akorát vodou. Srká se skrz bombillu přes sítko.

Nalévač servíruje postupně všem. Kdo dopije, vrátí kalabasu nalívači a ten z termosky dolije vodu a podává dalšímu. Nemělo by se hýbat s bombillou a neměl by se hrneček držet moc dlouho. Maté se nemění, dolívá se opakovaně do stejného hrnečku. První nálev je nejsilnější. Taky záleží na tom, kolik maté dáte do kalabasy a jak moc drcené si koupíte (čím větší části rostlin tím jemnější chuť). Pokud poděkujete „gracias“, když vám podají kalabasu, znamená to, že končíte a další kolo už si nedáte :-)

Pro mě na první ochutnání dost trpké až hořké, ale na tu chuť se dá zvyknout. A někteří si přisypávají cukr nebo přidávají med. Přivezu nějaké na ochutnání, když to projde celnicí… ;-)

Další variantou je tereré – studený nápoj, kdy se maté zalévá studenou vodou nebo pomerančovým džusem (na toto prý přišli v Brazílii). Pro místní teploty v létě ideální! :-)

Koho by to zajímalo, našla jsem moc pěkný stránky a obchod v Čechách - www.pijumate.cz.

Puerto Madryn - začátek Patagonie

Jelikož se mi tady čast dost krátí a za týden už jedu zase domů, vydala jsem se na další výlet - tentokrát směrem na jih do Patagonie :-)

Letenky tu jsou celkem drahé a ještě mají jiné ceny pro cizince a místní, tak jsem jela nočním autobusem a ušetřila jsem tím jednu noc v hostelu. Cesta do Puerto Madryn trvá 9-10 hodin (asi 700 km) a když soused za vámi nechrápe tak, že vzbudí půlku autobusu kolem, dá se v busu i spát! :-)

Vymysleli jsme to s Carolinou tak, že v sobotu ráno přijedu (7:00), cestovka mě naloží v hostelu (mezi 8 a půl 9) a pojedu na tučňáky, pak mě zase vyloží na hostelu. V neděli ráno mě zase naloží, pojedu na velryby a kolem ostrova a pak mě zase vyloží v hostelu. V pondělí se procournu městem, nakoupím nějaký ten suvenýr a po o pojedu příjemných 10 hodin zpátky, abych se mohla dochruptou v posteli.

No, když jsme přijeli na autobusák, zjistili jsme, že můj autobus má asi hodinu zpoždění. Tak jsme volali do agentury, že nevím, jestli to úplně stihnu a vzali si na mě telefon a že když mě nenajdou v hostelu, zavolají kde jsem a vyzvednou mě na autobusáku. Do PM jsme dojeli lehce po 8 a protože jsem nikde čekající minibusek neviděla a nikdo nevolal, vzala jsem si taxíka na hostel (asi 5 min jízdy). Dojela jsem na hostel a uvítal mě Gaston, a jestli si dám čaj, vodu nebo kafe než uděláme check-in. Říkala jsem, že nevím, protože mě tam měli vyzvednout. A tak jsem zjistila, že cestovka mě hledala, ale nenašla, tak prostě odjeli - pár minut před tím, než jsem přijela já. Ale stále nikdo nevolal! Mohla jsem je ndoufat, že jeli na ten autobusák a né na tučňáky beze mě! Tak jsem chvíli byla jak opařená a nakonec jsem volala do kanclu té cestovky, že mě tam zapomněli, ale pán na telefonu nemluvil anglicky, tak jsem předala telefon a Gaston jim cosi řekl a vrátili se pro mě, než jsem si vypila kafe, který jsem pak na cestu dostala do kelímku! :-)

Punta Tombo - tučňáci

Po úspěšné nakládce jsme vyrazili směr Trelew a Punta Tombo - asi 170 km od Puerto Madryn. Další asi 2 hodinky jízdy pustinou - není to moc kochací kraj :-)

Punta Tombo je rezervace, která je součástí UNESCA, kde žije největší populace tučňáků magellanských. Jsou vysocí 60-70 cm a váží 3,5-5 kg. Loví hlavně ryby a další mořskou havěť. Koncem září se vrací na hnízdiště - nejdřív chlapíci, aby připravili noru (novou nebo uklidili starou) a pak i samice. Po spáření snáší většinou 2 vejce a pak se na nich střídají asi měsíc a půl (jeden loví a drhý zahřívá a hlídá). Mladí se líhnou v druhé půlce listopadu. Krmí je dospělí, kteří loví v moři - ke kterému musejí dojít půl kilometru i víc pěšo! Odplouvají zhruba koncem dubna po přepeření. Loví je lachtani a takový přerostlí hnědý racci, který krouží všude kolem :-)

 

 

Po tom, co zaplatíte vstup (pro cizince a místní zase různá cena), můžete se tam projít a okukovat tučňáky. Pokud ale jdou k moři, musíte jim dát na cestičce přednost! :-)

Byla jsem překvapená, protože mám tučňáky spojený se zimou a sněhem, ale tihle žijou pod keříkama, ve vedru a na písku. A z lidí si nic nedělají, jdou kam potřebují, postávají nebo polehávbají na dřevěných chodnících a občas se rozhodnou změnit směr, když je lidí na jendom místě moc. A jsou celkem rychlí i na zemi vzhledem k tomu jak mají krátký nožičky :-D

Vejce v levém rohu :-)

Ty černé chlupaté koule se zobáčky jsou malí Pinguové :-)

Došli jsme až na takovou vyhlídku u pláže...vše v dáli, co je černobílý flek, je pravděpodobně tučňák :-)

Peninsula Valdés - velryby

V neděli v půl 8 ráno mě stejný minibusek naložil a dozvěděla jsem se, že budu jediný anglicky mluvící turista v této skupině - paní průvodkyně si mě posadila hned za sebe, aby nemusela křičet přes celý bus. :-)

Península Valdés je poloostrov na východním pobřeží Patagonie v provincii Chubut (provincie se tu jmenují podle řek). Je také součástí UNESCA a má necelých 4000 km². Z Puerto Madryn jsme jeli nejdřív do jediného městečka poloostrova Puerto Pyrámidés na velryby (cca hodinka jízdy) a potom okružní jízdu kolem ostrova se zastávkou na vyhlídce, kde se dají vidět rypouši sloní a lachtani vyvalení na pláži a v březnu a dubnu taky kosatky. Cestou po ostrově jsme zahlídli lamy, nandů (pták) a mary (hlodavci). Na lišky, skunky a pásovce byl náš minibus moc hlučný. Jeli jsme kolem 2 solných jezer, který jsou pod úrovní moře (menší něco přes 40 m a větší ještě víc, možná kolem 100m), kde se původně těžila sůl, než se z toho stala chráněná oblast. Nakonec jsme se zastavili v centru pro návštěvníky, kde je menší museum.

Puerto Pyramides - velryby, 2 - vyhlídka a 3 - pláž s rypouši a lachtany.

V Puerto Pyrámidés nám rozdali boarding pasy na loď a oblíkli nás do slušivých oranžových vestiček. Nastoupili jsme na loď na pláži a pak nás traktor odvezl na moře a taková železná konstrukce nás pošupla na vodu, kde už mohla loď jet sama. Celá plavba trvala asi hodinku a půl.

Takhle blízko a tolik z vody jsme ji neviděli! :-)
http://argentinavision.com/en/peninsula-valdes-southern-circuit/

Samozdřejmě záleží na období, ve kterým se za velrybama vydáte. Když mají období páření, je jich hodně, skáčou a vystrkují ocasy a tak. My jsme tu byli v období, kdy se krmí (filtrují si havěť z vody) aby se vytučnili než odplují k Antakrtidě, Africe nebo Kanadě. Viděli jsme hlavně mamči s mladýma, který plujou vždycky spolu. Zahlídli jsme jich několik, ale jsou od sebe roztroušený alespoň 100 m.

Na tuhle jsem pyšná, protože celý ocas ukázala jen jednou! :-D

Nakonec jsme zůstali kolem jedné mamči s mimčem, které se rodí zhruba s pěti tunama čisté váhy. Že by nějak pospíchali, to se říct nedá. Světlé mládě se pořád tak povalo kolem mamči, občas vystrčilo ocas, jednou dokonce i celý, ale jinak střídavě vystrkovali hlavu a občas vyfukovali vodu, ale žádná velká akce :-)

Ale byl krásný den a panorámata a tak...tak mi ani nevadilo, že přes některý lidi není moc vidět na velryby :-D

Potom jsme pokračoval po ostrově, bylo to obdobně kochací jako předtím, ale potkávali jsme cestou lamy, roztroušené ovce, pár nandů a mary.

http://www.fotonatura.org/galerias/fotos/135150/

http://turismo-argentina.net/peninsula-valdes-un-paraiso-de-la-fauna-marina/

http://www.bugbog.com/gallery/argentina_pictures/11-Valdes-Peninsula.html

První zastávka byla na vyhlídkovém místě - takový záliv, kde se povalovali nějací rypouši a lachtani (já je na tu dálku nepoznám a měla jsem dojem, že jsem žádného dospělého s rypákem nezahlídla). V březnu a dubnu se tam dají častěji zahlídnout i kosatky, protože žerou mladý lachtany a rypouše. Kosatky jsou největší delfíni a umí vylízt na pláž (kvůli jídlu...) a pak se vrátit zas zpátky. Takže možná Willi nebyl zas takovej chudák :-)

Delfín - Kosatka - Velryba

Další zastávkou byl komplex kolem majáku Punta Delgada.Místní hospůdka nabízí občerstvení za ceny vyšší než turistické. Nakonec se ukázalo, že moji spolucestující z Brazílie hovoří i anglicky a už rok pracují v Buenos Aires, takže oběd nakonec nebyl úplně tichý, což bylo fajn. Na tomto místě se dalo sejít blíž k pláži, na které taky byly rypouši a lachtani. Byl pěkný výhled a nakonec nás dohnala bouřka a lehce sprchlo cestou zpátky.Protože můj foťák nezvládá velkou vzdálenost, některé foto jsem si vypůjčila z promo materiálů cestovky :-D

http://argentinavision.com/en/peninsula-valdes-southern-circuit/#

http://argentinavision.com/en/peninsula-valdes-southern-circuit/#

http://argentinavision.com/en/peninsula-valdes-southern-circuit/#

Maják s bouřkou v pozadí!

Poslední zastávkou bylo turistické centrum a muzeum s rozhlednou a pak už jsme jeli zpátky. Večer jsem s dalšíma lidma z hostelu vyrazila na večeři do mexické restaurace (což tady není moc běžné, drží si tradiční kuchyni jak v Portu). Ochutnat tequilu se jim nechtělo, tak jsme šli spát :-)

http://argentinavision.com/en/peninsula-valdes-southern-circuit/#

V pondělí dopoledne jsem se prošla po městě a koupila nějaké ty pohledy a suvenýry (konečně!) a na cestu si koupila čerstvé špagety s "americana" srajdou, který jsem si dala u pláže s kochacím výhledem :-)

A abych nezapomněla - jeden malý a mázlý, ale je tam!!! :-)

P.S.: Selfie musím dotrénovat... :-D

Jo a ty tečky na pláži jsou rypouši :-D